Své příbuzné nejlépe poznáš až tenkrát, když s nimi společně dědíš. Kolik pravdy je v této lidové moudrosti, poznal už možná leckdo z vás, když jste projednávali pozůstalost po rodičích, kteří nezanechali poslední vůli, testament. Napsat zavčas pořádný testament a předejít tak sporům a hádkám v rodině, to je důležitá věc. To je korunování zralého života. Dobrou závětí člověk sám sebe přežívá. Proč dnes mluvím o testamentu? Kniha, ze které si tu čítáváme evangelium, se také jmenuje latinsky testament, nový testament. Nová, věčně nová závěť našeho Pána Ježíše. A co nám Pán ve své závěti odkazuje? Říká to svatý apoštol Pavel v dnešním čtení: odkazuje nám podobu svaté Trojice.
http://rkc-jestrebihory.pontte.eu/Dokumenty/Nejsv-Troj-ABC.pdf7
Ve jméno
Otce i Syna i Ducha Svatého
Mt 28,19–20
Posolstvo ikony
Stred ikony - plán spásy - Uprostred stolu sa nachádza pohár, kalich pokoja. Je to kalich novej zmluvy, kalich Kristovej krvi (Lk 22,20). Vo vnútri kalicha môžeme vidieť hlavu baránka a zároveň ak kalich obrátime, môžeme vidieť hlavu mŕtveho Krista. Kristus, nevinný baránok, dal svoj život pre spásu sveta (porov. 1 Pt 1,19, Jn 1, 29).
V strede celej ikony je pravá ruka prostrednej osoby, ktorá nám pripomína Krista. Boha poznávame skrze Zjavenie jeho plánu spásy a Syn je vrcholom Zjavenia (porov Ef 1,9-10). Jeho ruka je v žehnajúcej pozícii, žehná tomuto plánu, ktorého cieľom je pokoj - spása každého človeka, ktorá bola umožnená vtelením a vykupiteľským dielom Syna. Ruka osoby vpravo – Ducha Svätého – je skôr v geste pokory či poslušnosti. Duch Svätý je ten, ktorý naplňuje božský plán svojím pôsobením v stvorení tajomným spôsobom v skrytosti srdca.
Obdĺžnik na prednej strane stolu symbolizuje celý vesmír. Boh je väčší než stvorený vesmír, ten je podriadený vôli Božej. To znamená, že Boh pripravil tento plán spásy ešte predtým, než realizoval stvorenie (porov. Kol 1, 15n - hymnus na Krista). Spása je darovaná univerzálnym spôsobom: Boh chce, aby všetci ľudia, stvorení na jeho obraz, na jeho podobu (Gn1,27), ho jedného dňa objavili a navrátili sa k nemu (porov. Tit 2, 11-13). Otcov plán spásy je teda skutočným námetom ikony.
Pozvanie k stolu - Krstom sme získali pozvanie k svätému stolu – oltáru. Voľné miesto pri stole je pripravené pre každého jedného z nás. S posvätnou bázňou, vierou a láskou pristupujme teda k obetnému stolu – oltáru. Vďaka činnosti Ducha Svätého sa staneme telom Kristovým a synmi a dcérami Nebeského Otca. Vieme, kto sme, pretože nám bolo dané poznávať Boha Otca - Otecka - prostredníctvom Ježiša a Ducha Svätého. Naša skutočná osobná identita je naplnená v našom vzťahu s Trojjediným Bohom.
http://otvorenesrdcia.wordpress.com/2012/06/02/ikona-najsvatejsia-trojica/
Slavnost
Nejsvětější Trojice
"Tajemství Nejsvětější Trojice je hlavním tajemstvím víry a křesťanského života. Je to tajemství Boha, jaký je sám v sobě. Je tedy zdrojem všech ostatních tajemství víry. Je světlem, které osvěcuje. Je to nejzákladnější a nejpodstatnější učení v "hierarchii pravd" víry. Celé dějiny spásy jsou dějinami toho, jak se zjevoval jediný a pravý Bůh: Otec, Syn a Duch svatý, který smiřuje a spojuje se sebou ty, kteří se hříchem oddělili." (Katechismus katolické církve odst. 234)
http://www.pastorace.cz/Kazani/Slavnost-Nejsvetejsi-Trojice-C-Stul-slova.html
Slavnost Nejsvětější Trojice nám připomíná nejen velikost Boží, ale i velikost naši: Jsme stvořeni, jsme tu, abychom byli a žili k podobě trojjediného Boha, k Božímu obrazu. Obnovme v sobě Boží podobu tím, že se kajícně odřekneme všeho, čím jsme se ve svém smýšlení, mluvení a jednání odvraceli od Boha.
http://rkc-jestrebihory.pontte.eu/Dokumenty/Nejsv-Troj-ABC.pdf
EVANGELIUM
Jan 16,12-15
Všechno, co má Otec, je moje; Duch svatý z mého vezme a vám to oznámí.
"Měl bych vám ještě mnoho jiného říci, ale teď byste to nemohli snést. Ale až přijde on, Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy. On totiž nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší, a oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, protože z mého vezme a vám to oznámí. Všechno, co má Otec, je moje; proto jsem řekl, že z mého vezme a vám to oznámí."
Trojjediný Bůh
Dětem pan kaplan kdysi zpodobňoval svatou Trojici při vyučování náboženství takto: v knoflíkové dírce na klopě si přinesl do školy jetelový trojlístek: tři lístky, a přece jen jeden list. Vytáhl kapesník a složil jej na tři vrstvy. Ale přesto dítě mnoho nechápalo, když řekl: Podobně Bůh je jedna bytost ve třech osobách. O krůček dál človíček mohl pokročit, až když se na gymnáziu učil trochu latinsky a dověděl se, že osoba se latinsky řekne persona a to je zase od slovesa personare, tj. hlasitě zaznívat. Persona, to byla jedna role, jeden hlas na jevišti při divadelní hře. Staří Římané hráli divadlo v maskách a tak jeden dobrý herec mohl personare, tj. dát zaznívat více osobám. Podle toho si člověk mohl představovat, že jeden Bůh nás oslovuje více hlasy: hlasem Otce, Syna i Ducha. Jeden Bůh vystupuje ve třech různých rolích a zůstává přesto stále jeden, stále týž.
Avšak s přibývajícím věkem už se nepokoušíme nahlédnout Stvořiteli nějak pod jeho masku. To už se jen člověk raduje, že Bůh nechce, abychom si ho představovali jako věčného Samotáře. Teď už se jen raduje z toho, co tento článek víry dává pro můj život: Bůh není sám, je v něm živý vztah, partnerství, láska a rozhovor. V Bibli čteme, že jsme stvořeni k Boží podobě, má to tak tedy být i s námi. I my lidé jsme bytosti společenské, i my potřebujeme milovat a být milováni, i nám je dobře ve společenství lidí, kteří se mají rádi. I my potřebujeme, aby nás Duch stále uváděl do pravdy, vedl k bratrskému dialogu místo zlostného hádání. Ani tohle působení Božího Ducha v lidech nebývá leckomu dost srozumitelné. Dovoláváme se ho, kdykoli děláme kříž. Ale většinou zcela bezmyšlenkovitě. Zveme na pomoc Otce, Syna i Ducha, když se křižujeme na začátku modlitby, když chceme udělat první krok na důležitou cestu. Žádáme vlastně, aby Boží Osoby vstoupily do našeho života
Podívejte se na píšťalku. Ležela možná léta zapomenutá v zásuvce němá. Až když do ní člověk foukne svůj dech, ožije. Lidský dech umí oživit tento nástroj, aby zahrál docela pěknou písničku. Tak je to i s každým člověkem. Až dechem Ducha svatého ožije a moudře promluví. Píšťalka může vydávat různé tóny, hlasy něžné nebo hluboké, radostné nebo teskné. My křesťané máme hrát melodie Pána Ježíše, ale každý po svém, jak kdo jsme a jak umíme. Většina z nás nejsme sice koncertní mistři, ale to nevadí. Nikdo není příliš malý, příliš starý či příliš neschopný, aby na něj Duch svatý nezahrál, když se dá naladit. To je totiž nezbytná podmínka v mnohosti lidí, nástrojů: všichni se musí stejně naladit, musí hrát v jednom duchu. Vidíte, článek víry o Bohu v Trojici není žádná suchá teorie. Má rozhodující důsledky pro život lidí. Z egoistů, kteří myslí jen na sebe, dělá společenství, kde všichni jsou naladěni na jednu tóninu, na Ježíše Krista. Z násilníků dělá lidi snášenlivé a smířlivé, na kterých je možno už zde na zemi zahlédnout odlesk krásy Božího království. Přihlasme se tedy Trojičním Krédem k víře v Boha Otce, který je dárcem života; v Boha Syna, který zachraňuje, co se ztratilo; v Božího Ducha pokoje, svornosti a jednoty
http://rkc-jestrebihory.pontte.eu/Dokumenty/Nejsv-Troj-ABC.pdf
