Dnes církev slaví nejen narození Ježíše, ale také veliký dar rodiny. V mnoha kostelích probíhá obnova manželského slibu. Můžeme připojit i prosbu za požehnání evropského setkání mládeže v Praze připravované komunitou Taizé. Dnes je možné číst texty jak z cyklu A, tak z cyklu B. V evangeliu si připomeneme starozákonní předpis očišťování rodičky, který rodiče Pána Ježíše naplňují při návštěvě Jeruzalémského chrámu. Evangelista však zachytil především prorockou událost, která nastala při této příležitosti. Zároveň se zde naráží na druhý zvyk spojený s narozením dítěte. Nejen, že rodička měla po čtyřiceti dnech být očištěna obětí v chrámě, ale po osmi dnech se dítě obřezalo a dostalo jméno (Lk 2,21). Pokud šlo o prvorozeného syna, byl zasvěcen Bohu
http://www.vira.cz/Nedelni-liturgie/Svatek-Svate-rodiny-cyklus-B-1.html
Lk 2,22-40
"Nyní můžeš, Hospodine, podle svého slova propustit svého služebníka v pokoji, neboť moje oči uviděly spásu,
kterou jsi připravil pro všechny národy: světlo k osvícení pohanům a k slávě tvého izraelského lidu."
Ježíši, Maria a Josefe,
ve vás kontemplujeme zář opravdové lásky,
k vám se s důvěrou obracíme.
Svatá Rodino Nazaretská,
učiň z našich rodin rovněž místa sdílení
a modlitební večeřadla,
opravdové školy evangelia a malé domácí církve.
Svatá Rodino Nazaretská,
ať už rodiny nikdy nezakoušejí násilí, uzavřenost a rozdělení:
kdo je raněn nebo pohoršen, ať rychle zakusí útěchu a zahojení.
Svatá Rodino Nazaretská, kéž příští biskupský synod
probudí ve všech vědomí posvátného a nezcizitelného charakteru rodiny,
její krásy v Božím plánu.
Ježíši, Maria a Josefe, slyšte a vyslyšte naši prosbu.
Amen.
http://www.vezmiacti.cz/index.php?page=531
První neděli po Narození Páně
Svátek Svaté rodiny
EVANGELIUM
Lk 2,22-40
Když nadešel čas očišťování podle Mojžíšova Zákona, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby ho představili Pánu, jak je psáno v Zákoně Páně: 'Všechno prvorozené mužského rodu ať je zasvěceno Pánu.' Přitom chtěli také podat oběť, jak je nařízeno v Zákoně Páně: pár hrdliček nebo dvě holoubata.
Tehdy žil v Jeruzalémě jeden člověk, jmenoval se Simeon: byl to člověk spravedlivý a bohabojný a očekával potěšení Izraele a byl v něm Duch svatý. Od Ducha svatého mu bylo zjeveno, že neuzří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše. Z vnuknutí Ducha přišel do chrámu, právě když rodiče přinesli dítě Ježíše, aby s ním vykonali, co bylo obvyklé podle Zákona. Vzal ho do náručí a takto velebil Boha: "Nyní můžeš, Hospodine, podle svého slova propustit svého služebníka v pokoji, neboť moje oči uviděly spásu, kterou jsi připravil pro všechny národy: světlo k osvícení pohanům a k slávě tvého izraelského lidu." Jeho otec i matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli. Simeon jim požehnal a jeho matce Marii prohlásil: "On je ustanoven k pádu a k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se bude odporovat – i tvou vlastní duši pronikne meč – aby vyšlo najevo smýšlení mnoha srdcí."
Také tam byla prorokyně Anna, dcera Fanuelova z Aserova kmene. Byla značně pokročilého věku: mladá se vdala a sedm roků žila v manželství, potom sama jako vdova – bylo jí už čtyřiaosmdesát let. Nevycházela z chrámu a sloužila Bohu posty a modlitbami ve dne v noci. Přišla tam právě v tu chvíli, velebila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kdo očekávali vykoupení Jeruzaléma.
Když vykonali všechno podle Zákona Páně, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta. Dítě rostlo a sílilo, bylo plné moudrosti a milost Boží byla s ním.
Nazaretské. Každý betlémek skutečně znázorňuje Ježíše spolu s Matkou Marií a svatým Josefem v Betlémské jeskyni. Bůh se chtěl zrodit v lidské rodině, chtěl mít matku a otce jako my. Hledíme-li na Svatou Rodinu, upoutává nás jednoduchost života, který vede v Nazaretu. Je to příklad, který velice prospívá našim rodinám, pomáhá jim stávat se stále více společenstvím lásky a smíření, kde se zakouší něha, vzájemná pomoc a vzájemné odpuštění. Připomeňme si tři klíčová slova pokojného a radostného života v rodině: s dovolením, děkuji, promiň. Rodina, ve které se namísto neomalenosti žádá o dovolení, namísto sobeckého jednání se děkuje a ve které ten její člen, který zjistí, že učinil něco nepěkného, umí požádat o odpuštění, taková rodina potom žije v pokoji a radosti. Pamatujme si tato tři slova. Chtěl bych dále povzbudit rodiny, aby si uvědomily důležitost, kterou mají v církvi a ve společnosti. Evangelní zvěst totiž především prochází rodinami, aby pak dospěla do nejrůznějších oblastí každodenního života. Vzývejme vroucně Nejsvětější Marii, Ježíšovu i naši Matku, a svatého Josefa, jejího snoubence. Prosme je o osvícení, útěchu a vedení pro každou rodinu světa, aby mohla důstojně a klidně plnit poslání, které jí svěřil Bůh. Papež František na svátek Sv. Rodiny
http://www.vezmiacti.cz/index.php?page=531
