Jdi na obsah Jdi na menu
 


11. 11. 2011
Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství: "Jeden člověk se chystal na cesty, zavolal si služebníky a svěřil jim svůj majetek. Jednomu dal pět hřiven, druhému dvě a třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval.

 

Ten, který dostal pět hřiven, hned šel, (podnikavě) jich využil a vyzískal pět dalších. Stejně i ten, který dostal dvě, vyzískal dvě další. Ale ten, který dostal jednu, šel, vykopal v zemi (jámu) a peníze svého pána ukryl. Po delší době se pán těch služebníků vrátil a dal se s nimi do účtování... (Mt 25, 14 - 30)

 
V linii předchozího podobenství i zde se zdůrazňuje, že čekání na Pána nemá být pasivní, ale aktivní. V dnešním podobenství se nemá přehlédnout, že Pán nejprve každého služebníka vybavil a uschopnil. A od každého služebníka očekával… službu, věrnost ve svěřeném úkolu. Ne věrnost „zkostnatělou“, ale kreativní, hledající stále nové možnosti, jak využít svěřené hřivny.

Každý z nás dostal od Pána Boha nějaké dary. Jsou různé a různě velké. Nikdo nedostal větší nebo menší množství, než s jakým by byl schopen si poradit. Bůh rozdává svobodně, ale též každému podle jeho možností. Vypráví o tom Ježíšovo podobenství o hřivnách neboli o talentech. Najdeme je v 25. kapitole Matoušova evangelia, verše 14. - 30. Podobně hovoří Lukášovo evangelium v 19. kapitole (19,11-28).

Hřivny v tomto podobenství představují veškeré možnosti a schopnosti, které jsme dostali. Bůh nám dává čas, nadání a další prostředky. Od nás očekává, že s nimi budeme po dobu svého života dobře hospodařit. On sám nejlépe ví, co a komu dát. Jsme povinni dobře využít všeho, co nám svěřil. Nejde o to, kolik máme, ale jak s tím naložíme. Podobenství však zároveň poskytuje útěchu. Ujišťuje nás, že Bohu stačí naše dobrá a usilovná vůle a že naprosto nerozhoduje, jaký je výsledek práce.

talents.jpg

 
Nezáleží na tom, zda je náš pracovní úsek společensky důležitý či zdánlivě bezvýznamný. Každá, i sebemenší pracovní funkce má důležitý smysl v rozvoji Božího stvoření a Bůh bude v den soudu žádat účty z našeho pracovního úsilí. K přirozenému požadavku pracovat přistupuje Boží milost, která není vlévána do neživé nádoby, nýbrž do živého lidského organismu, který může být plodný. Bez milosti nemůže člověk činit nic dobrého v nadpřirozeném smyslu, milost však zůstává neplodná bez lidské spolupráce s ní. To platí nejen o jednotlivci, nýbrž také o celém Božím lidu – církvi. Ježíš Kristus zřídil církev tak, že každý křesťan je povolán k její výstavbě a společné odpovědnosti za úsilí a pokrok, ale také za její úpadek, ztráty a rány.
 
Můžeme k tomu citovat z Katechismu katolické církve (čl. 1936 a 1937):
Když člověk přichází na svět, nemá k dispozici všechno, co potřebuje k rozvoji svého tělesného a duchovního života. Potřebuje druhé lidi. Projevují se rozdíly související s věkem, fyzickými schopnostmi, intelektuálními nebo mravními vlohami, s výhodami získanými stykem s jinými osobami, s rozdělením bohatství. Hřivny nejsou rozděleny rovnoměrně. Takové rozdíly zapadají do plánu Boha, který chce, aby každý dostal od druhých, co potřebuje, a aby se ti, kteří mají zvláštní hřivny, dělili o jejich plody s těmi, kteří je potřebují. Rozdíly povzbuzují a často zavazují osoby k velkodušnosti a laskavosti, vybízejí kultury k vzájemnému obohacování.
 
Little Church
St. Francis - Brother Sun, Sister Moon - Dream Song Group
 

 

Little Church by Donovan

If you want your dream to be,
take your time go slowly.
Do few things but do them well,
heartfelt work grows purely.
If you want to live life free,
take your time go slowly.
Do few things but do them well,
heartfelt work grows purely.

Day by day,
stone by stone,
build your secret slowly.
Day by day,
you'll grow too,
you'll know heavens glory.

 

 

33.

neděle v mezidobí

Slova svatého evangelia podle Matouše
Mt 25, 14 - 30
 
Málo jsi spravoval věrně, pojď se radovat se svým pánem.
 
Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství: "Jeden člověk se chystal na cesty, zavolal si služebníky a svěřil jim svůj majetek. Jednomu dal pět hřiven, druhému dvě a třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval. Ten, který dostal pět hřiven, hned šel, (podnikavě) jich využil a vyzískal pět dalších. Stejně i ten, který dostal dvě, vyzískal dvě další. Ale ten, který dostal jednu, šel, vykopal v zemi (jámu) a peníze svého pána ukryl. Po delší době se pán těch služebníků vrátil a dal se s nimi do účtování. Přistoupil ten, který dostal pět hřiven, přinesl s sebou pět dalších a řekl: `Pane, pět hřiven jsi mi svěřil, hle - dalších pět jsem vydělal.' Pán mu řekl: `Správně, služebníku dobrý a věrný. Málo jsi spravoval věrně, mnoho ti svěřím. Pojď se radovat se svým pánem.' Přistoupil i ten, který dostal dvě hřivny, a řekl: `Pane, dvě hřivny jsi mi svěřil, hle - další dvě jsem vydělal.' Pán mu řekl: `Správně, služebníku dobrý a věrný. Málo jsi spravoval věrně, mnoho ti svěřím. Pojď se radovat se svým pánem.' Přistoupil pak i ten, který dostal jednu hřivnu, a řekl: `Pane, vím, že jsi tvrdý člověk; sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal. Měl jsem strach, a proto jsem tvou hřivnu ukryl v zemi. Tady máš, co ti patří.' Pán mu odpověděl: `Služebníku špatný a líný! Věděl jsi, že sklízím, kde jsem nesel, a sbírám, kde jsem nerozsypal? Měl jsi tedy moje peníze uložit u směnárníků a já bych si při návratu vyzvedl i s úrokem, co je moje. Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven. Neboť každému, kdo má, bude dáno a bude mít nadbytek. Kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má. A tohoto služebníka, který není k ničemu, hoďte ven do temnot. Tam bude pláč a skřípění zubů.'"
 

illum_t.gif

 
TALENT
 
1 talent = hřivna = 60 min nebo 6000 denárů, tedy 1500 šek
 
 
 
 
 
Talent a nadání v historické perspektivě
Talent a nadání jsou bezesporu tím nejcennějším, co kdy mohla jakákoliv společnost mít. Ve snaze oběma pojmům lépe porozumět jsme sledovali jejich význam. Malá Československá encyklopedie (1986, str. 117) například uvádí pod heslem talent následující : „1. hmotnostní jednotka antického a helénistického Řecka a Říma (327g), počítána na 12 uncí, ve středověku početní jednotka označující 240 kusů mincí. 2. Endogenní struktura specifických vloh podmiňující rozvoj specifických schopností, předpokladů pro výjimečně úspešné vykonávání určité konkrétní činnosti.
      V Novém zákoně se mluví o těchto mincích:
 
Stříbrné mince:
1 šekel (stříbrný (Mat.26,15), tetradrachem, čtyřdrachma, stater) = 16 g stříbra = 4 denáry
1 půlšekel (didrachem, dvoudrachma) = 2 denáry
1 denár (drachma, "denní peníz" - denní výdělek dělníka (Mat.18,28), groš (Mark.6,37;
Luk.15,8; Mat.17,27)) = 16 haléřů = 4 g stříbra
Bronzové mince:
1 haléř (Mat.5,26; Luk.12,6), (penízek (Mat.10,29), assarion) = 4 kondrantes
1 kondrantes (quadrans, čtvrtá část peníze) = 2 šarty (Mark.12,42, Luk.21,2) (leptony)
Ostatní:
1 mina = 100 denárů (hřivna Luk.19,13). Váha kolem 500 g.
1 talent = hřivna (Mat.18,24) = 60 min nebo 6000 denárů, tedy 1500 šekelu 

http://www.kubak.cz/Bible/Miry.htm

 
 
 
 
 

hidden-treasure.png

 
 
Máte s čím podnikat!
 
Matouš 25,14-30
 
Milí podnikatelé, potkáváme se jako sestry a bratři ve společenství církve Kristovy - ale sám náš Pán nás učí, abychom sebe sama vnímali jako podnikatele či aspoň podnikavce. Neboť - kteří služebníci byli v podobenství označeni za věrné a věřící? Ti, kteří se s majetkem svého Pána pustili do podnikání - a při závěrečném zúčtování předložili výnos. A to nijak malý: 100% V českých bankách byste na tenhle výnos čekali pomalu do skonání světa...

"Dobře, služebníku dobrý a věrný, vejdi v radost svého Pána."

Podnikavost, podnikatelský duch, elán, odvaha pustit se do věcí nevyzkoušených, odvaha zdravě riskovat - vrhnout se do víru událostí, na tržiště tohoto světa - a tady zhodnocovat svěřený majetek - to všechno osvědčili služebníci, kteří jsou nazváni věrní. A nejenom věrní - ale také VĚŘÍCÍ.
 
Zrovna tak bychom mohli totiž to závěrečné ohodnocení přeložit a pochopit: Dobře, služebníku věřící, nad málem byl jsi věrně věřící - nad mnohým tě pověřím.
Sama víra, o kterou Ježíšovi jde, k níž chce inspirovat - a které otevírá obzory - je tedy postoj, který obsahuje kvality, jež má dobrý podnikatel: Věří, že se se svěřeným kapitálem dá něco rozumného podniknout - s odvahou i prozíravostí se do toho pustí - vytrvá, i když přijdou nesnáze - dokáže obětovat čas a energii - s potřebnou soustavností a nasazením jde za svým podnikatelským záměrem...
 
Podnikatel ví, že peníze dělají peníze - jen je potřeba pustit je do oběhu. Nesmějí ležet doma ukryté ve strožoku (či ve slamníku). I poselství evangelia se chce takhle točit - působit v lidských životech - být neseno na tržiště tohoto světa - nabízeno jako životodárná moc. Jen ho pusťte do koloběhu tohoto světa a lidských životů - a uvidíte, jak se dokáže zhodnotit!

* S tím, co jste od Krista přijali - a přijímáte - s tím se dají podnikat skvělé věci - s tím nejste odsouzeni k nečinnosti - k trpnému čekání, jak všechno dopadne - k malomyslnému vzdychání, které umí jen počítat, jak nás ubývá, jak církev chátrá. Kdo přijímá jeho výhled - kdo se nechá obdarovat jeho bohatstvím - kdo si nechá otevřít oči jeho září - a oblažit duši jeho obnovující mocí - ten také pochopí - na tom máme pracovat - to máme svou vynalézavostí, pílí a umem hodným těch nejšikovnějších podnikatelů rozmnožovat. Ano, Ježíšovo podobenství velice dobře ví, že to chce také odvahu riskovat - náležité nasazení - odvahu spolehnout, že právě život otevřený Kristem je to pravé a jediné bohatství - ale zaslibuje - vaše podnikání na poli mých darů - má budoucnost.

* Nemusíte si hledět nahrabat a v tajných skrýších zakopávat kapitál - za který si nakonec pořídíte Kristovu spásu. Do vaší spásy už jednou provždy zainvestoval Kristus. Nemusíte platit spásu ze svého. A kapitál, který víra představuje - ten je teď volný pro docela jiné použití - pro věc Kristovu v tomhle světě.
 
* Ježíš ten příběh o svěřeném kapitálu vyprávěl - a my si ho čteme - těsně před velikonocemi. A velikonoční události představují jakési první zúčtování. Učedníci se jako služebníci moc nevytáhli. Petr zakopal hřivnu učednictví tak, že svého Pána zapřel. A skončil v temnotách a pláči...

* Jenže - my stojíme před otázkou - nezbankrotoval o velikonocích i Ježíš? Vždyť velkopáteční dějství představuje jeden debakl za druhým. Nepřátelé se posmívají - spolehl na Boha - a ten ho nechal na holičkách. Jiné zachránil, sebe zachránit nemůže.
 
Jako služebník Hospodinův - přišel Jeziš nakonec o všechno. Na kříži se ukázalo, že pro svou sebeobhajobu už nic nemá - a bylo mu odebráno i to, co měl. Vlastní život. A z velkopátečních temnot se ozývá už jen pláč a volání "Bože můj, proč jsi mne opustil?"

* Svým způsobem tohle zúčtování varuje: nezačněte počítat výnosnost kristovských hřiven předčasně. Ani Pilát, ani lid, ani uznávané a respektované církevní autority nejsou tou pravou a poslední instancí, která kristovské podnikání zhodnotí. Nenechte se zmást tím, když vaše nasazení prohlásí za bláznovství a nezodpovědné snílkovství. Neboť tím pravým místem, kde posoudili hodnotu Ježíšovy služby - bylo až jitro prvního dne po sobotě. Tehdy se ukázalo: tomu, jemuž byl odňat i život - tomu bylo dáno všechno - jako služebníku nejvěrnějšímu z nejvěrnějších.
 
A jako VZKŘÍŠENÝ PÁN Ježíš svým učedníkům praví: "Bylo mi DÁNO všechno. Moc na nebi i na zemi. A proto jděte - podnikejte - s mým evangeliem mezi všemi národy. Jděte po všem světě. S důvěrou, že tak jako peníze dělají peníze, může se množit a šírit i síla evangelia vzkříšeného Pána."   
                                         Amen

http://benesov.evangnet.cz/mate-s-cim-podnikat-matou-25-14-30 

 

  

imagescaaazp46.jpg

Píseň pro děti